Mám pravidla pro spolupráci s firmami. Tyto pravidla neporušuji a pokud to firmě nevyhovuje, nemá cenu spolupracovat.

1. vedení firmy nesděluji, o čem s jejich zaměstnanci mluvím, co řeší za témata a jaké mají zakázky ke koučování. Důvera mezi koučovaným a mnou je mi základem a nikdy ji neporušuji. Pokud vznikne nátlak ze strany firmy, radši spolupráci ukončím.
2. se zaměstnanci řeším zakázky týkající se zvažování opuštění práce. Mé důvody a přístup je jednoduchý. Pokud zaměstnanec není spokojený, neodvádí nebo nebude dlouhodobě odvádět dobrou práci a ačkoliv může být momentálně pro firmu klíčový, do budoucna může znamenat problém. Proto s nimi probírám celou situaci a buď přijdou na důvody proč zůstat a najdou i ztracenou motivaci, nebo zjistí, že jim firma už nedává smysl a hledají jinde.
3. se zaměstnanci řeším zakázky týkající osobních záležitostí. Zastávám názor, že pokud je zaměstnance spokojený v osobním životě, je pak produktivnější v pracovním. Pokud například zaměstnanec řeší problémy s partnerkou nebo partnerem a zahlcuje ho to, promítají se tyto problémy i do pracovního života.

Zpětná vazba od zaměstnanců

Mnoho firem chce dostat zpětnou vazbu od svých zaměstnanců, co by mohly zlěpšit aby zaměstananci byli spokojenější nebo aby firma lépe fungovala. Často ale tu zpětnou vazbu v anonymním dotaznících, 1:1 sezeních či jiných pohovorech nedostávají. Důvod je jednoduchý, zaměstnanci se často bojí zpětnou vazbu dát aby se na ně někdo nedíval, že si stěžují, bojí se zpětné vazby od nadřízeného, atd.